reklama

Jsme na Facebooku! Koukni, co je nového.

Seriál na Studenta.cz Závislost na technologiích: Jsou technologie drogou moderní doby? Nejsme na nich tak nějak... závislí?

 

Seriál na Studenta.cz

Technology

Technology

Jsme svědky, obětmi i nadšenými uživateli vynálezů. Co nám minulost dala a co nás ještě čeká? Pojďte se s námi podívat do speciálu Technology a zjistěte, jak společnost i pracovní trh reagují na technologické změny...

Všechny díly seriálu zde

Kirk to Enterprise a jiné: Co nám dala sci-fi?

30.11.2017 / Společnost

Jsme svědky, oběťmi i nadšenými uživateli vynálezů, o kterých by lidé před padesáti lety řekli, že… je znají z televize. Překvapeni? Nebuďte, vědecko-fantastická literatura, filmy a seriály měly v minulosti daleko větší představivost, než máme nyní. Daly nám roboty, mobilní telefony, bionické končetiny i hologramy. A co nás ještě čeká?

Třeba kolonizace Marsu, cestování časem nebo teleportace. A možná i perpetuum mobile. Vědecký pokrok v těchto oblastech zatím nepřinesl tak markantní výsledky, vzdávat naděje bychom se ale neměli, protože v 60. letech fanoušci originálního Star Treku taky komunikátor kapitána Kirka nebrali jako něco, co za třicet let převrátí koncept komunikace úplně naruby. Nebo ano?

Co přinesl Star Trek?

Star Trek jakožto všeobjímající a ucelená vesmírná sága přišla ve své kreativitě s mnoha futuristickými koncepty strojů, zařízení a vesmírných plavidel. Na jejich uvedení v masový prodej se ale čekalo několik desetiletí – kromě těch vesmírných plavidel tedy, v jejichž expanzi máme podle mytologie seriálu už nějakých třicet let zpoždění (a nevypadá to, že to někdy v blízké budoucnosti nějak zvlášť napravíme).

Star Trek městu i světu představil například koncept mobilního telefonu. Tedy pokud za mobilní telefon lze považovat něco, co můžete nosit u sebe, vypadá to jako krabička s odklopitelným víčkem (Pamatujete ty odklápěcí Motoroly a Alcately? Tak něco takového.) a je to užíváno za účelem komunikace – kdykoli a kdekoli. Star Trek takovouto interaktivní krabičku představil hned v první sérii ságy natočené v roce 1966. Jednalo se o scénu, kdy slavný kapitán Kirk používá svou krabičku k tomu, aby si zavolal o pomoc (a pak už se jí nikdy nevzdal, byť mu ji všichni vždycky zabavovali). 

Pro představu, jak dlouho trvalo, než se mobilní technologie na trhu rozmohla, můžeme zmínit, že v Česku jsme si mohli mobilní telefon poprvé koupit teprve před 26 lety. Jednalo se o typ Nokia MD59 a původní cena se pohybovala někde nad hladinou 60 000 Kč. 


A u mobilů Star Trek neskončil, naopak. Přišel třeba i s nápadem na tzv. univerzální jazykový překladač překládající nejen z různých forem pozemských jazyků, ale i těch nepozemských (ano, i z klingonštiny). Google Translator dohnal Star Trek za nějakých třicet let. Přidal se i Skype, který momentálně real-timově překládá mezi osmi světovými jazyky.  Kromě toho nám Star Trek ukázal, jak se pracuje s hlasově ovládaným počítačem, hojně užíval teleportaci, elektronické diagnostické přístroje, laserové zbraně a mnoho dalšího. Byť ne se vším přišel, rozhodně to výrazně zpopularizoval. 

Co nám daly Star Wars? 

Další ze sci-fi sérií, kterým se podařilo předpovědět moderní technologie, je jiná vesmírná sága (ta originální, prosím) – a to sága spojená s postavou a životními peripetiemi jistého Anakina Skywalkera (spoiler alert – v pozdějších dílech známého jako Darth Vader). V epizodě Star Wars V: Impérium vrací úder z roku 1980 je hlavnímu hrdinovi Luku Skywalkerovi useknuta světelným mečem (taky super vynález, mimochodem) ruka a následně je v místním vesmírném zdravotnickém zařízení světu i galaxiím představena technologie bionické končetiny. V současnosti je tato bionická náhrada díky technologickému boomu již na velmi vysoké úrovni, také nám to ale trvalo skoro čtyřicet let. 

Obdobně také sága Star Wars definovala představu o hologramech a komunikaci. A to hned v první instalaci z roku 1977, ve Star Wars epizoda IV: Nová naděje. Droid s vizáží odpadkového koše zvaný R2-D2 využívá k přehrání záznamu důležitého pro odstartování děje projekční hologram. Na dostupnosti a zdokonalené technologii hologramu se pracuje ještě dnes. 

Data pochází z naší letošní ankety “Lúzří nebo snílci”, které se zúčastnilo téměř 1300 z vás.
Data pochází z naší letošní ankety “Lúzří nebo snílci”, které se zúčastnilo téměř 1300 z vás.

Výsledky těchto snah byly použity například k povolání Michaela Jacksona ze záhrobí při předávání Billborad Music Awards v roce 2014 (o etice tohoto činu můžeme polemizovat). V únoru tohoto roku se pak holografická technologie replikovala do podoby francouzského politika Jeana-Luca Melenchona v rámci volební kampaně tak, aby Melenchon mohl přednášet svou řeč na dvou místech současně.

Co nám daly jiné „scifárny“?

O propojení sci-fi a vědy by se dalo psát dlouze, vědci totiž potřebují sci-fi jako inspiraci stejně, jako sci-fi potřebuje vědce, aby všechny ty neuvěřitelné věci sestavili a uvedli v praxi. 

V nekonečném výčtu sci-fi filmů alespoň do nějaké míry ovlivňujících vývoj technologií se nelze nezmínit například o slavné klasice s Arnoldem Schwarzeneggerem s názvem Total Recall, která kromě zážitků implantovaných přímo do mozku zájemce o vzrušení přináší na světlo světa i samořiditelná auta. Děj je zasazen do roku 2084, takže tady jsme výjimečně napřed, jelikož autonomní auta jsou momentálně v testovací fázi hned u několika vývojářů (a to např. i v Česku). 

Další věcí, bez které si jen stěží představujeme současný svět, je třeba tablet, o kterém padla poprvé zmínka (fyzicky i slovně) v Kubrickově 2001: Vesmírné odyseji a de facto i ve Star Treku v podobě tzv. PADDů.

Dvě sci-fi výzvy současnosti

První výzvou, před kterou lidstvo a zejména Elon Musk v těchto dnech a letech stojí, je expedice na Mars. O tom, jak by mohla takováto expedice dopadnout, je natočena celá řádka filmů – poněkud neslavně jako ve filmu Rudá planeta, s příchutí hororu jako ve filmu Duchové Marsu, bizarně jako ve filmu Santa si podmaňuje marťany, anebo tak nějak realisticky jako ve filmu Marťan. V případě, že se na Mars chystáte, zcela jistě zhlédněte všechny, protože nikdy nevíte. 


Druhou výzvou je pak vypořádání se s umělou inteligencí a způsobem jejího využití. Zda to s umělou inteligencí dopadne spíše apokalypticky jako v Matrixu a Terminátorovi, ne úplně idylicky jako v Ex Machině, anebo více či méně šťastně jako ve WALL-E, Her či v Já, robotovi, těžko říct. 

Asi nejlépe tuto výzvu představují slova renomovaného fyzika a futurologa Stephena Hawkinga
Člověk si může představit umělou inteligenci, která přelstí finanční trhy, překoná lidské vědce, nahradí vrcholné politiky či vynalezne zbraně, jejímž konstrukcím lidstvo nebude schopno rozumět. Jenže zatímco z krátkodobého hlediska záleží na tom, kdo bude umělou inteligenci vlastnit a kontrolovat, z dlouhodobého hlediska záleží na tom, zda vůbec umělá inteligence může být kontrolována.” 

Text: Petr Cieslar
Foto: Shutterstock

Diskusní fórum

reklama
reklama
reklama