reklama

Jsme na Facebooku! Koukni, co je nového.

Seriál na Studenta.cz Závislost na technologiích: Jsou technologie drogou moderní doby? Nejsme na nich tak nějak... závislí?

 

Seriál na Studenta.cz

Technology

Technology

Jsme svědky, obětmi i nadšenými uživateli vynálezů. Co nám minulost dala a co nás ještě čeká? Pojďte se s námi podívat do speciálu Technology a zjistěte, jak společnost i pracovní trh reagují na technologické změny...

Všechny díly seriálu zde

Taylor Wessing: Na AI jsme právně připraveni, na autonomní auta ještě ne

24.11.2017 / Společnost

Za tak prudkého vývoje vědy a techniky, kterého jsme dnes svědky, není v lidských silách 100% předjímat všechny situace, v nichž se může ocitnout třeba takový samoučící se robot. Když vás omylem zraní, kdo je na vině? Podle současného práva jeho vlastník nebo provozovatel. Co když se ale robot odchýlil od programu? A co když vám chytrá lednička nechá shnít všechno jídlo? O úskalích právních aspektů věku umělé inteligence jsme si povídali s Karin Pomaizlovou, partnerkou advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha.

Karin, vy se specializujete právě na problematiku práva v souvislosti s digitálním věkem. Co je podle vás v tomto směru největší výzvou?

Momentálně jde hlavně o nakládání s daty. Denně si předáváme neuvěřitelné množství dat – za každé dva dny dnes lidstvo vytvoří stejné množství informací, jako vytvořilo dohromady do prvních let 21. století. Praxe posledních let také dokazuje, že v současné ekonomice představují data velkou majetkovou hodnotu. A vzhledem k tomu, že obecně ztrácíme svou přirozenou ostražitost, je nutné si možnost zneužití našich dat stále připomínat.

To se týká i našich osobních údajů, že? EU například od příštího roku zavádí nařízení, které zpřísňuje jejich sběr a nakládání s nimi.

Ano, je to tak, 25. května 2018 vstupuje v platnost nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation) a pravidla v něm nastavená budou muset dodržovat všechny firmy, které poskytují jednotlivcům služby na území EU, tzn. i velcí poskytovatelé se sídlem mimo EU, jako např. Google či Facebook. Pokuty za nedodržení tohoto nařízení lze udělit až do výše 20 000 000 eur, nebo do výše 4 % celkového ročního obratu firmy celosvětově za předchozí finanční rok – podle toho, která hodnota je vyšší. Toto nařízení v podstatě ošetřuje to, že o nás nelze automatizovaně shromažďovat data, aniž bychom o tom věděli, a pokud se neuplatní jiný zákonný důvod ke zpracování, pak pouze s naším souhlasem. Nebude už navíc ani možné tento náš souhlas vynucovat např. odmítnutím poskytnutí služby, jak se to dosud v některých případech praktikovalo.

Jak se vlastně jako uživatelé můžeme bránit tomu, aby se o nás sbíraly informace, které nechceme, aby se sbíraly?

Každý má právo vznést dotaz, jaké osobní údaje jsou o něm shromažďovány a zpracovávány a k jakým účelům. Pokud udělil souhlas k jejich zpracování, tento může také kdykoli odvolat. Pakliže jsou jeho osobní údaje zpracovávány v rozporu se zákonem, např. neudělil souhlas s jejich zpracováním a správci nedosvědčí jiný zákonný důvod ke zpracování, může vznést námitku proti takovému zpracování a požadovat likvidaci osobních údajů. Může rovněž vznést stížnost k Úřadu na ochranu osobních údajů.

Přejděme od dat k technologiím. Jsme jako společnost právně připraveni na nástup robotů s AI? 

V současné době máme obecnou právní úpravu, kterou lze vztáhnout i na roboty s AI. Robot s AI totiž není „tvorem“ sui generis, je to stále jen věc v právním slova smyslu, za kterou zodpovídá jednak výrobce (pokud jde o vadu věci) a jednak její vlastník, resp. uživatel, tedy ten, kdo má nad věcí vykonávat dozor (pokud jde o škodu způsobenou věcí). 

Pro Taylor Wessing je právo duševního vlastnictví, informačních technologií a ochrana osobních údajů stěžejním zaměřením. Celosvětově patří tato advokátní kancelář dokonce mezi špičky v tomto oboru. „Naše právní praxe není žádná rutina, každý případ je jedinečný a přináší nové výzvy. Je to práce velmi kreativní,“ říká Karin, která se svými klienty řeší například licence k novým technologiím, práva k automatizovaně shromažďovaným datům nebo zákonnost zpracování osobních údajů.

Zajímá vás právní kariéra v této oblasti? V Taylor Wessing zrovna nabírají! 
--> recruiting-czech-republic@taylorwessing.com

Je nějak právně ošetřeno využití dronů?

Není daleko doba, kdy se drony stanou nedílnou součástí našeho života a budou nám pravidelně doručovat zboží – příklad internetového prodejce je už realitou. Už dnes je tak jednoznačně vymezeno několik typů škod a právní odpovědnosti za ně. Pokud způsobí dron škodu třetí osobě, odpovídá za ni provozovatel dronu z titulu odpovědnosti z provozu dopravních prostředků anebo provozní činnosti, tedy provozovatel služby. A pokud je škoda způsobená vadnou věcí, pak musí nahradit škodu ten, kdo byl povinen plnit určitou aktivitu a použil přitom vadnou věc. Tedy opět provozovatel služby. Ten se může domáhat následně náhrady škody po výrobci vadné věci.

Co autonomní auta, jak je na ta právně nahlíženo? 

Právní odpovědnost za auta ovládaná softwarem se řeší, v současné právní úpravě ale ještě samočinný automobil neexistuje – řidič má stále povinnost mít ho pod kontrolou. Výrobci na toto upozorňují v uživatelských manuálech. Nejde tedy o „autopilota“ v tom smyslu, že se auto řídí zcela samo. Z právního hlediska tedy za dopravní nehodu nese stále odpovědnost jeho řidič. V případě, že systémy nefungovaly, jak měly, se může vlastník vozidla domáhat eventuálně náhrady škody po výrobci z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. Z právního hlediska je ale velice sporné, zda v případě selhání softwaru nese výrobce odpovědnost za vzniklou škodu i v případě, kdy se prokáže, že se řidič nevěnoval řízení tak, jak měl. 

Karin Pomaizlová, partnerka advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha
Karin Pomaizlová, partnerka advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha

A co chytré spotřebiče? Když mi například někdo nahackuje chytrou ledničku a nechá shnít všechny potraviny, po kom mám chtít náhradu? 

Způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci, tedy vy. Pokud se prokáže, že je škoda způsobená vadou výrobku, můžete se domáhat náhrady škody po výrobci. A pokud někdo úmyslně zaútočí na věc a přeprogramuje ji a způsobí tím škodu, pak se může jednat o trestný čin. Primární je však v těchto případech prevence, tj. zabezpečení domácích spotřebičů a věcí napojených na internet obecně proti nezákonnému vniknutí. 

Pojďme se spolu trochu zasnít – jaké právní problémy se podle Vás budou v souvislosti s technologiemi řešit třeba za 30 let? 

Vzhledem k tomu, že např. nový občanský zákoník se připravoval dvanáct let a deset let trvalo, než byl schválen jeho věcný záměr, pak nečekám dramatické změny na poli občanského práva. 

Očekávám, že ačkoliv základní pravidla jsou dána obecnými právními předpisy, jako tomu bylo dosud, praxe přinese potřebu kazuisticky upravit některé životní situace, kde bude docházet ke zneužívání technologií nebo ke sporům. Takže bude přijata řada novel a nových zákonů či předpisů na úrovni EU, které budou reagovat na potřeby praxe. Je zcela přirozené, že v takovém případě právo teprve zpětně reaguje na nastalé problémy v praxi, a to s několikaletým zpožděním. V mezidobí však je třeba nalézat právo v soudní praxi za použití obecných právních předpisů. Rovněž budou fungovat různé iniciativy v rámci jednotlivých oborů, jelikož bude třeba nastavit technické standardy eventuálně etická pravidla pro ten který segment průmyslu, oborů lidského podnikání. Například už nyní fungují pracovní skupiny zabývající se standardizací v rámci internetu věcí.

Diskusní fórum

reklama
reklama
reklama