reklama

Jsme na Facebooku! Koukni, co je nového.

Seriál na Studenta.cz Závislost na technologiích: Jsou technologie drogou moderní doby? Nejsme na nich tak nějak... závislí?

 

Seriál na Studenta.cz

Technology

Technology

Jsme svědky, obětmi i nadšenými uživateli vynálezů. Co nám minulost dala a co nás ještě čeká? Pojďte se s námi podívat do speciálu Technology a zjistěte, jak společnost i pracovní trh reagují na technologické změny...

Všechny díly seriálu zde

Tramvaje bez řidiče? Když se zadaří, třeba už do deseti let

04.12.2017 / Společnost

O samořiditelných automobilech se mluví stále víc, málokdo si ale možná uvědomuje, že se autonomie může docela dobře týkat i hromadné dopravy. Zatímco se ve světě do provozu nasazují malé autonomní autobusy, ve Škodě Transportation přemýšlejí o chytrých tramvajích, co se řídí samy. A byť nás od nich ještě dělí pěkný kus cesty a pořádný díl práce, nejsou ani zdaleka sci-fi. Do ne tak daleké budoucnosti tramvajové dopravy jsme nahlédli s Jiřím Vokounem, produktovým manažerem plzeňské Škodovky.

Jiří, jaké nejzávažnější změny se v tramvajové dopravě udály za posledních třicet let?

Jednoznačně největší změnou byl přechod od vysokopodlažních vozidel k těm nízkopodlažním, protože snadná a rychlá dostupnost prostředku cestujícím je jedním z klíčových kritérií moderní hromadné dopravy. Nízká podlaha zpřístupňuje vozidla osobám se sníženou pohyblivostí, zvyšuje komfort cestování a také usnadňuje a zrychluje výměnu cestujících na zastávkách. 

Tato změna si vyžádala i celou řadu nových technických řešení, jakým bylo například rozšíření podvozků s nápravnicí a nové uspořádání pohonů kol. Došlo vlastně k celkové změně konfigurace vozidel – všechna relativně těžká zařízení, která byla původně umístěna pod podlahou, se musela nově přemístit na střechu, což vyžadovalo potřebu zásadně změnit pevnostní strukturu tramvajového skeletu atd.

Když od minulosti přejdeme do současnosti. Jaké technologické trendy pozorujete?

Všechny aktuální trendy se přímo nebo nepřímo týkají potřeby zvýšení efektivity provozu vozidel, jejich přepravního a provozního komfortu a spolehlivosti a bezpečnosti jejich provozu. Začínají se tak používat stále lehčí, nehořlavé a současně ekologické materiály, k výrobě dílů a systémů se začínají používat vyspělejší technologie známé zatím spíše ze sériové výroby nebo z vývojových laboratoří, do vozidel se postupně dostává vyspělejší autodiagnostika a podobně.

Už v blízkém budoucnu budou tramvaje určitě lehčí, tišší, jejich exteriér bude esteticky spíše minimalistický a bude řešen i s ohledem na bezpečnost při kolizích. To samé se dá říci i o interiéru. Obecně se zlepší vnitřní tepelný komfort cestujících při současném snížení energetické náročnosti topení a chlazení a do vozidel se postupně dostanou i další služby pro cestující. Řidičům pak budou v řízení vozidla pomáhat asistenční systémy, jejichž cílem bude především snížení rizika dopravních nehod. 

Tlak na rychlejší dopravu a zvyšující se hustota provozu kladou na řidiče požadavky, které už teď nelze člověkem uspokojivě plnit po celou dobu řízení. Asistenční systémy tak budou určitým předstupněm k plně autonomním vozidlům.

Pražské tramvaje jsou unikátní

„Praha má jednu z nejčlenitějších tramvajových sítí na světě, což klade na vozidla celou řadu speciálních nároků. Vozidlo pro Prahu tak muselo být 100% nízkopodlažní – šlo vlastně tehdy o první takové vozidlo v ČR – muselo mít otočné podvozky, projet i stísněnými částmi historického města atd. Unikátní na této tramvaji je především přímý pohon kola trakčním motorem bez použití převodovky. Když si představíte, že by vedle šestnácti motorů muselo být na vozidle použito i šestnáct převodovek, je zřejmé, že se jedná o velkou úsporu. V současnosti je to jediný takový podvozek na světě.“

Jsou podle Vás studenti technických oborů na praxi obecně dobře připraveni? Kde případně mívají rezervy?

Po odborné stránce jsou studenti myslím připraveni celkem dobře. Studenti se v posledních letech určitě hodně zlepšili ve schopnostech prezentace a vystupování a asi i všeobecného přehledu. Naopak určité rezervy vidím stále v tom, že absolventi nemají úplně jasnou představu o tom, co se od nich v práci bude očekávat a jaké na ně budou kladeny požadavky. Toto není žádná nová věc, protože to platí dnes asi stejně jako v minulosti. Sám si pamatuji na mé první zaměstnání a zjištění, že „teď je to už opravdu na ostro“, že teď to po mě nebude už nikdo kontrolovat. Stále podporované větší propojení výuky a praxe by toto odtržení mělo řešit, ale v praxi je vidět, že toto fungující propojení je spíše výjimkou než plošným standardem.

S čím ti konkrétně Škoda Transportation při studiu pomáhá? Jak tahle spolupráce konkrétně vypadá, můžeš nám ji popsat?

Vojta: V současné době mi Škoda Transportation pomáhá při tvorbě projektů do školy. Zatím se jednalo o předmět s názvem PROJEKT 1. V rámci tohoto předmětu jsem se měl seznámit s podvozkem nízkopodlažní tramvaje. Poskytla mi k výběru několik podvozků reálné tramvaje. K tomu, který mě nejvíce zaujal mi dala zadání a zajistila některé podklady, abych mohl lépe proniknout do daného problému. Nejvíc však oceňuji, že jsme mohli konzultovat s jedním z největších odborníků ze ŠT, s panem Vokounem. Přesto že je p. Vokoun velmi vytížen, tak si na mě a kolegy udělal čas a debatoval s námi nad některými problémy či nám řekl spoustu zajímavostí, které se nám budou hodit i v budoucí profesi.

Jiří Vokoun, produktový manažer Škoda Transportation
Jiří Vokoun, produktový manažer Škoda Transportation

Takže nás podle vás v budoucnu čekají i samořídicí tramvaje?

Rozhodně. Lidský faktor se totiž postupně stává tím nejslabším článkem celého dopravního systému a autonomní provoz má za cíl tento slabý článek postupně eliminovat. 

Máte nějaký odhad, kdy bychom se mohli autonomních tramvají dočkat?

Na rychlost vývoje a termín realizace autonomních vozidel má vliv celá řada faktorů, které se těžko odhadují. Na jedné straně se v oblasti tramvají s touto problematikou teprve nesměle začíná a na straně druhé jsou ve světě už dnes do zkušebního provozu nasazovány první malé plně autonomní autobusy. Technologie potřebné k realizaci určitého stupně autonomního provozu budou tedy pravděpodobně už brzy ověřeny v reálném provozu a budou nám k dispozici, což náš přechod k autonomii výrazně ulehčí. 

Dalším důležitým faktorem je například i poptávka zákazníků a společnosti. Například nová trasa pražského metra by už měla využívat autonomních vozidel. Když se vše osvědčí a bude ochota, tak se třeba začne na určitých trasách mluvit i o autonomních tramvajích. Řekněme, že by bylo krásné vidět za deset let tramvaj, jak sama bezpečně a tiše projíždí městem a spolehlivě slouží cestujícím.

Zrod nového nápadu

„Studenti a mladí absolventi nejsou ještě tak spoutáni praxí a zkušeností a mají větší sklon k vymýšlení nových věcí. Skutečně dobrý nápad je ovšem jen takový, který se dá nějak realizovat a přináší zlepšení,“ říká Jiří Vokoun, který ve svém týmu soustřeďuje mnoho mladých techniků ještě na škole nebo čerstvě po ní. „Věřím, že i ten na první pohled nejhloupější nápad může zrodit jiný, daleko zajímavější. Je důležité o nich mluvit, tříbit je a vylepšovat. Pak se třeba zrodí i ten správný (realizovatelný) futuristický nápad.“

Chcete se taky podílet na těch správných nápadech, co zahýbou světem hromadné dopravy? Škoda Transportation s vámi bude ráda spolupracovat třeba už od druháku.

Takže podle vás i v budoucnu zůstaneme na zemi? Nebudou nadzemní dráhy, nebudeme létat? :)

Jediným důvodem pro budování nadzemní dráhy je nedostatek místa na povrchu, to se nás ale zatím netýká. Je tu totiž stále dost místa na vybudování lepší povrchové infrastruktury, jen je zatím tohle místo obsazeno tím nejméně efektivním a současně čím dál méně pohodlným, bezpečným a spolehlivým způsobem přepravy – osobní automobilovou dopravou.

Až komfortní, rychlá a bezpečná hromadná povrchová nebo podpovrchová doprava zvítězí ve velkých přelidněných městech nad auty a až nám jednou nebude stačit, tak se možná pustíme i do dalších pater dopravní infrastruktury. Na to je ještě relativně dost času.

Jak a kdy budeme ve městech létat, to si nedovolím odhadovat. Gravitace nás stále nekompromisně přitahuje k zemi a létání je zatím efektivní jen na delší vzdálenosti. Nebuďme ale smutní, jsem přesvědčen, že se toho dá stále hodně vylepšovat i na zemi. :)

Když se trochu odborně zasníme – jaká je podle vás budoucnost tramvajové dopravy za dvacet třicet let? 

Věřím, že největší změny přijdou v oblasti autonomního provozu a v oblasti variabilní konfigurace vozidel a uspořádání interiéru. Zkuste si třeba představit vozidlo, které městem provede naprosto spolehlivé automatické řízení. Vozidlo bude umět měnit svoji délku (přepravní kapacitu) a uspořádání interiéru od komfortního se sedadly až po velkokapacitní určené jen pro stojící cestující. A to vše dle aktuálních přepravních potřeb v daném čase a oblasti. 

Když bude navíc někdo chtít, tak místo řidiče může být ve vozidle pouze jakýsi stevard, jehož hlavním úkolem bude například určitý servis cestujícím. Vy si během cesty v takovém vozidle třeba nakoupíte potraviny, které na vás pak budou čekat ve vaší cílové zastávce.

Diskusní fórum

reklama
reklama
reklama